Poděkování
Následující krásné poděkování nám poslal účastník kurzu jménem Pavel (na jeho přání nepublikujeme celé jméno).
Tome děkuji,
jsem ti vděčný za jeden z nejsilnějších zážitků mého života. Nejvíce se tomu blíží stav nejvyšší zamilovanosti, který jsem kdy pocítil. Kurz mě otevřel a vyčistil takovým způsobem, jak jsem to nikdy předtím nezažil. Nejhlubší zážitek jsem zažil až doma, po návratu. Ve stavu uvolnění v prostředí domova a bezčasového přítomného okamžiku jsem v modlitbě zažil stav čirého štěstí a bezpodmínečné lásky. Je to stav úplného naplnění a jistoty, že vše po čem jsem kdy toužil, už mám v Bohu. Ve spojení s Bohem už není potřeba nic více hledat, po ničem toužit a nikdy se už necítit prázdný. Uběhly tři dny a je to u mě stále a já prosím, aby to už nikdy neodešlo. Přišel ke mně takový stav svatosti a úcty před Bohem, o kterém jsem dříve jen četl v Bibli, když Boží andělé pochvalně před Bohem křičeli..“ Svatý, Svatý, Svatý, je Stvořitel nebe a země.“ „Bůh je láska…..kdo projevuje lásku, zůstává ve spojení s Bohem a Bůh zůstává ve spojení s ním…o cokoliv poprosíte v takovém stavu, to dostanete.“ (1.Jana, kapitoly 3-4) Moc dlouho mi trvalo, než jsem se rozhodl něco psát, protože prostě nechci ten prožitek přerušovat myšlenkovými pochody. I v práci se teď delší dobu odhodlávám, než mi stojí za to vzít telefon, a nebo něco počítat, či řešit technické nebo organizační záležitosti…jednoduše a prostě zvažuji, jestli mi ta činnost opravdu stojí za to, abych přerušoval ten stav čistého bytí v míru a lásce. A přesto, i když dlouho vyčkávám, než se do něčeho pustím, tak jsem hotový za třetinu času, než mi to trvalo dříve. Dokonce 1,5 hod v křesle zubaře anebo zvládání konfliktů mezi lidmi mě nijak nestrhává a ani mi nebere štěstí a to je velmi neobvyklé. Žiji teď každou minutou a život je bohatší, než kdy býval. Takzvané denodenní problémy řeším věcně, bez negativních emocí a neobyčejně výkonně. Nijak se mě vnitřně nedotýkají a nenarušují moje stálé štěstí v přítomném okamžiku. Nerozlišuji moc mezi časem v práci a časem doma. Jako by to teď bylo jedno. Žiji pořád stejně krásně, každým okamžikem a nepotřebuji dovolenou.
Celý život hledám Boha a snažím se očistit, ale až tvůj kurz mě vzal za ruku a vyvedl mě z ulity, o které jsem ani nevěděl, že v ní jsem. To co mě nenaučili ani rodiče, ani prostředí ve kterém žiji. Cestu lásky, sebepřijetí, vděčnosti, odevzdání a míru jsem už dříve nastoupil, ale Kvantra mě doslova donutila fyzicky lásku projevit „pořádně“, otevřít se jí, přijmout ji jako nikdy, dramaticky zvýšit svou míru energie a rozpustit nevědomé blokády.
Cesta, na kterou jsi se vydal, je svatá a nenech se nikdy vykolejit žádnými rýpaly. Žij v té vášni, kterou máš a která tě nutí dále to rozvíjet. Když jsem viděl, kolika lidem jsi pomohl jen za jeden kurz, tak mě to dojímá. Není vyšší mety než sloužit Bohu tím, že pomáháš lidem k tomu, aby jim tekly slzy štěstí. Všichni, kdo opouštíme tento kurz, jsme už jiní a jdeme opět žít všední dny. Potřebujeme jen vědět, že si to můžeme udržet po celý život, pokud se očistíme od každé poskvrny těla, ducha a mysli a to je každodenní činnost. Hlídat si své skutky, konání, myšlenky a nedopustit, aby šli proti té svatosti, kterou představuje Bůh. Musíme jen vědět toto: „Chceš-li se stát osvíceným, musíš okamžitě přestat dělat věci, které nejsou osvícené.“ (Hawkins)
S úctou a díky
Pavel
